O METODĚ
> Co je výstupem dotazníku PRISM Brain Mapping
Co je PRISM Brain Mapping
PRISM Brain Mapping je komplexní online nástroj založený na poznatcích neurověd, který poskytuje jednotlivcům a organizacím vhled do jejich chování. Na rozdíl od jiných psychometrických nástrojů, které se opírají o teorie vytvořené jednotlivci, představuje PRISM komplexní syntézu výzkumu některých předních světových neurovědců.
PRISM je založen na faktu, že všechno lidské chování vzniká v mozku a je mozkem řízeno. Vlivem našich genů a zkušeností si každý člověk formuje svůj mindset, neboli způsob, jak se dívá na svět, jak přemýšlí, jak vnímá a prožívá, jak komunikuje a jedná s druhými, co dělá. Jedná se v podstatě o soubor návyků a zvyků, které označujeme jako vzorce chování a o kterých hovoříme jako o preferencích chování člověka. Pomocí grafického znázornění struktury a funkce vašeho mozku vám PRISM pomůže pochopit, jak váš mozek funguje a proč se chováte určitým způsobem. S pomocí PRISM můžete identifikovat své preference chování a naučit se, jak je využít pro změnu vašeho mindsetu, osobní růst a úspěch.
Cílem PRISM Brain Mapping je přinést poznatky neurověd ve zjednodušené podobě širšímu publiku, aby je lidé mohli využívat v každodenním životě. Pro lepší pochopení výsledků používá metoda PRISM ke znázornění preferencí chování barvy. Ačkoli je model PRISM zjednodušeným zobrazením fungování mozku, představují jednotlivé mapy PRISM dynamickou interakci, která v mozku probíhá a je založena na principu, že žádná část mozku nedělá pouze jednu věc a žádná část mozku nejedná samostatně. Všechny naše myšlenky, emoce a činy jsou výsledkem společné práce několika částí mozku.
PRISM model je založen na myšlence, že lidé jsou pracovně nejúspěšnější a nejvíce motivovaní, když mohou uplatňovat své přirozené preference chování a když jsou za to zároveň odměňování. Výzkum ukázal, že mozek musí pracovat 100x tvrději, pokud je člověk nucen využívat a rozvíjet dovednosti mimo svou oblast přirozených preferencí. Takovýto nárok vyžaduje obrovské množství energie a kyslík pro mozek. Za normálních okolností mozek spotřebuje přibližně 20 % kyslíku přijatého plícemi. Zbývajících 80 % připadá na buněčnou úroveň a tělo jako celek. Je-li mozek nucen přizpůsobovat naše chování, pak spotřebovává více kyslíku a glukózy, a o to méně nám zůstává pro tělo. Výsledkem je stres, vyčerpání, oslabený výkon.
Výsledky PRISM Brain Mapping umožňují velmi rychlou identifikaci našich přirozených preferencí, stejně tak nám dovedou ukázat, v jakých ohledech nás naše aktuální pracovní podmínky nutí fungovat mimo tyto preference.
Co je výstupem dotazníku PRISM Brain Mapping
PRISM mapa nám dává poskytuje tři odlišné profily neboli "mapy" chování člověka:
1) jak se přirozeně nejraději chová,
2) do jaké míry považuje za nutné toto chování občas přizpůsobovat, aby dosáhl klíčových cílů, a
3) celkový vzorec chování, který má tendenci používat po většinu času.
Vyplněním dotazníku získá člověk individuální zprávu, která (kromě PRISM mapy) identifikuje a měří 26 klíčových aspektů pracovních preferencí (tedy jakým způsobem nejraději vykonáváte svou práci, jaké máte pracovní předpoklady a jakým způsobem ovlivňuje určité pracovní prostředí Vaši výkonnost).
Zpráva PRISM Vám také pomůže porozumět Vašim preferencím chování z několika hledisek. Kromě základních PRISM map můžete navíc získat také vyhodnocení emoční inteligence, psychické odolnosti a „Big Five", což je jeden z nejuznávanějších a nejpoužívanějších modelů osobnosti.
Validita PRISM metody
Mnoho testů osobnosti a hodnotících nástrojů je založeno na bipolárních škálách (tj. na otázkách typu buď/anebo). Popisují tak člověka buď jedním nebo druhým způsobem. Metoda PRISM se odlišuje tím, jakým způsobem získává odpovědi a poukazuje u člověka na vyváženost a nevyváženost místo toho, aby jej „zaškatulkovala“ jako jiné metody využívající bipolární škály.
Studie validity poskytly silnou podporu validity a reliability anglické verze škály PRISM. Tato zjištění jsou dále posílena mezinárodní a mezikulturní povahou výzkumného vzorku. Síla škály PRISM spočívá v tom, že se nejedná o klasifikační nástroj v tradičním smyslu. Jinými slovy, tento nástroj neslouží ke klasifikaci jedinců pouze do jedné dimenze. Model PRISM uznává, že jednotlivci budou mít ve větší či menší míře charakteristiky ze všech osmi dimenzí. Vzniká tak jedinečná "mapa mozku", která ukazuje, jaké způsoby práce jednotlivec preferuje a jakému chování by se raději vyhnul. Zajímá-li vás více o tom, jak byl PRISM vytvořen a jakou má validitu, podívejte se ZDE.