Úspěšná firma, která se zabývá organizací firemních teambuildingů, eventů a konferencí, se na nás obrátila s poměrně častým problémem: skvělé nápady, spokojenost klientů, ale termíny se často nestíhaly.
Práce se často dokončovala na poslední chvíli – v noci před akcí se ještě řešily detaily, plánování probíhalo spíš intuitivně než systematicky a v závěru projektu se tým spoléhal na improvizaci. Nikdo to ale nepovažoval za zásadní problém .Výstupy byly vždycky výborné a klienti spokojení, tak proč to měnit?
Výjimkou byla jedna členka týmu, která už delší dobu upozorňovala, že tento styl práce není dlouhodobě udržitelný. Vnímala narůstající stres, opakované komplikace a riziko, že jednou něco neklapne. Reakce ostatních ale nebyla pozitivní – začali ji považovat za „brzdu“ a někoho, kdo se příliš zabývá nepodstatnými detaily a kazí týmovou atmosféru.
Když jsme s týmem prošli výsledky PRISM, ukázalo se, že jádro problému je ve značně nevyváženém nastavení týmových preferencí:
- Většina týmu měla silné preference pro chování spojené s dimenzí Inovující, Iniciující, Podporující a Koordinující. To znamenalo velkou představivost a kreativitu, optimismus a schopnost spolupracovat, ale chyběla jim disciplína spojená s plánováním a dotahováním úkolů
- Kolegyně, která na problém upozorňovala, měla naopak vysoké preference v dimenzích Dodávající a Dotahující, tedy přirozenou orientaci na strukturu, plnění termínů a dokončení projektů.
PRISM a neurovědy:
Víte, že chemické látky v našem mozku přímo ovlivňují naše chování a reakce? Neurovědecké výzkumy ukazují, že například dopamin je spojen s pocitem radosti, zvědavostí a kreativním myšlením. Naopak serotonin podporuje schopnost soustředění, sebekontrolu a smysl pro pořádek. Testosteron zvyšuje sebevědomí a soutěživost, ale může snižovat empatii. Estrogen a oxytocin posilují empatii, důvěru a schopnost navazovat vztahy. Tyto neurotransmitery společně utvářejí naše reakce na různé situace.
💡 Aha moment pro tým:
Když viděli týmový profil, došlo jim, že jejich „zábavný a kreativní přístup“ je vlastně kognitivní past. Mozek všech členů byl nastaven na inovace a vztahy, ale chyběla jim přirozená struktura a orientace na výsledky.
Co to způsobovalo v praxi?
- Termíny se posouvaly: Projekty byly hotové, ale v napjatých časových podmínkách a na poslední chvíli.
- Tým se spoléhal na improvizaci: Plánování se podceňovalo a očekávalo se, že „to nějak dopadne“.
- Rostoucí stres: Navenek to fungovalo, ale tým si zvykal na nepohodlí v podobě časové tísně a práce pod tlakem.
- Vnitřní napětí: Kolegyně, která upozorňovala na nutnost struktury, byla čím dál víc frustrovaná a přemýšlela o odchodu.
Jaké změny zavedli?
Po workshopu se tým rozhodl pro několik konkrétních změn:
- Plánovací schůzky s jasnými milníky:
Zavedli pravidelné kontrolní porady, kde se neřešily nápady, ale stav rozpracovaných projektů. Tyto schůzky vedla právě ta kolegyně, pro kterou byla potřeba struktury a kontroly výsledků přirozeným chováním?
- Přerozdělení rolí podle přirozených preferencí:
Tým si uvědomil, že jim může pomoci, když si rozdělí role podle toho, co jde komu “samo”. Toto rozdělení pak snáze respektovali a následovali, když např. přišel čas na “status update” k jednoltivým projektům.
- Zavedení pravidla „dost dobré“:
Tým si definoval, že každá inovace má svůj limit. Jakmile projekt dosáhl 80 % kvality, další úpravy byly povoleny jen v případě, že měly jasný byznysový přínos. Pro mozek s dominantní dopaminovou aktivitou je totiž lákavé neustále vymýšlet inovace a snadno spadne do pasti „ještě trochu to vylepšíme”, což může vést k nekonečným úpravám.
Co přinesla retrospektiva?
Po třech měsících jsme s týmem udělali retrospektivu. Výsledky byly znatelné:
- Zlepšení dodržování termínů o 60 % – projekty se přestaly dotahovat na poslední chvíli, eliminoval se chaotický styl práce, čímž vznikalo méně krizových situací
- Méně stresu v týmu–díky lepšímu plánování nebylo nutné pracovat po nocích a výkon týmu se stal z dlouhodobého pohledu udržitelnější
- Lepší spolupráce a komunikace – členové týmu pochopili, proč kolegyně „řešila detaily“, a začali si jejích schopností vážit, díky tomu se snížil počet konfliktních situací a zbytečných diskuzí o organizačních nedorozuměních, místo řešení interních neshod mohl tým věnovat více času práci na projektech a dokončovat je efektivněji
Manažer firmy na závěr poznamenal:
„Nikdy by mě nenapadlo, že náš problém je v tom, že máme jinak “nastavené mozky”.
Přitom teď, když to vidím, je to úplně jasné.“
Co si z toho vzít?
Nejde jen o to, kdo má jaké nápady – důležité je, aby se tým dokázal domluvit a dotáhnout práci včas. Pochopení rozdílných preferencí v týmu pomohlo omezit chaos, zlepšit spolupráci a zvýšit efektivitu. V tomto případě:
- Méně zbytečných diskuzí = více času na realizaci projektů.
- Jasné role a termíny = lepší kontrola nad průběhem projektu a možnost řešit vyvstalé problémy zavčas
- Fungující tým = využívání přirozených talentů jednotlivých členů, efektivnější týmová spolupráce
Porozumění týmové dynamice nepřináší jen lepší atmosféru, ale hlavně více času na práci, spokojenější klienty a kvalitnější výsledky.
Pokud váš tým neustále bojuje s podobnými problémy, může být odpověď jednodušší, než si myslíte.
💡 PRISM Brain Mapping vám pomůže zjistit:
- Jaké jsou přirozené preference vašich lidí a kde může docházet ke kolizím a neporozumění.
- Jestli je složení vašeho týmu vybalancované pro dosahování vysoké výkonnosti a jestli váš tým dovede plně realizovat svůj potenciál
- Jak optimalizovat týmovou spolupráci na základě neurovědeckých principů.
„PRISM je navigace pro váš tým v dynamickém světě byznysu.
Nejen že ukazuje, jak spolu lidé pracují dnes, ale pomáhá predikovat, kde mohou vzniknout třecí plochy v budoucnu – a co s tím.“
Chcete zjistit, jaké preference ovlivňují výkon vašeho týmu?
Objednejte si konzultaci a pojďme to společně odhalit.
